|
|
Nepraví hrdinové. Odstraňování komunistických pomníků v Praze po roce 1989
Homutová, Ludmila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Nepravíhrdinové.Odstraňováníkomunistickýchsochporoce1989 Anotace: Tato diplomová práce se bude zabývat pomníky propagujícími ideologii komunismu, které byly těsně po Sametové revoluci a dále v 90. letech odstraněny či přemístěny ve snaze symbolicky odvrhnout právě skončivší režim. Nejprve nastíní historický kontext a na základě veřejných projevů politiků a dobových periodik popíše společenský diskurz týkající se, jak vztahu ke komunismu, tak představ, jak má vypadat režim nový. Posléze se bude věnovat teorii historické paměti, míst paměti a jejich proměně a přepisování. Rušení pomníků zatížených komunistickou ideologií následně srovná s ikonoklasmy, které provázely jiné revoluce. V ústřední části bude práce sledovat několik případů odstraněných pomníků - soch vůdců a hrdinů, ustavujících událostí, i arfefaktů - symbolů. Pokusí se postihnout za jakých okolností jednotlivé pomníky zmizely z veřejného prostoru a charakterizovat, jak přispěly tyto události i jejich samotné odtranění k formování historické paměti a to i v kontextu pomníků, které vznikly po roce 1989 a mají na dobu komunistické totality upomínat. Poukáže také na stále stojící pomníky, vzniklé v rozmezí 1948-1989, jež vzbuzují i v dnešní době diskuzi o svém osudu a zmíní, jakým způsobem se vyrovnávali a vyrovnávají s komunistickým pomníkovým...
|
|
|
Polský stranický systém 1989-2016: ve znamení polarizace
Koubek, Jiří ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Charvát, Jakub (oponent)
Polský stranický systém 1989-2016: ve znamení polarizace Abstrakt Práce analyzuje vývoj polského stranického systému s ohledem na fenomény polarizace a antikomunismu, a to v dílčím středoevropském srovnání. Komparace je uplatněna zejména na fenomén antikomunismu. Polsko v po-tranzičním období vykazuje trvale vysokou míru polarizace, a to bez ohledu na fragmentaci stranického systému. Práce hledá zdroje těchto polarizačních impulsů v konstrukci jazyka politiky a v historizujícím a identitárním chápání polských dělících linií. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu antikomunismu, který měl na vytváření polarizačních impulzů zásadní podíl. Práce též navrhuje periodizaci vývoje polského stranického systému a jeho řazení jako polarizovaného pluralismu v Sartoriho smyslu. Klíčová slova: stranický systém, Polsko, polarizace, antikomunismus, fragmentace, alternace, soutěž, štěpení, dimenze soutěže
|
|
|
Mašínovský mýtus. Ideologie v české literatuře a kultuře od druhé půle dvacátého století k dnešku
Švéda, Josef ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
Tato dizertace analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínu seniorovi. Bratři Mašínové založili odbojovou skupinu proti komunistickému režimu a mezi lety 1951 až 1952 zabili tři lidi. V roce 1953 odešli z Československa a směřovali do západního sektoru Berlína. Mašínové s Milanem Paumerem se sem nakonec dostali, přestože byli pronásledováni více než dvaceti tisíci východoněmeckými a sovětskými vojáky a policisty. Tato práce analyzuje celou řadu diskurzů jako jsou novinové články, historické studie a knihy, detektivky, romány, paměti a také epizodu Strach (1975) ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Dizertace metodologicky vychází z kulturních studií a kritické teorie. Navazuje na Barthesovy analýzy moderních mytologií, teorii historie Haydena Whita a Žižekovu teorii ideologie. Cílem práce je postihnout vztah mašínovských reprezentací k dominantní ideologii, která byla v platnosti v době jejich vzniku. První kapitola se zabývá narativy vyprodukovanými mezi lety 1955 až 1989. Hlavním empirickým materiálem jsou články z Rudého práva z padesátých let a detektivní příběhy "podle skutečné události", které vycházely v nakladatelství Naše vojsko od šedesátých let až do konce let osmdesátých. Mašínové jsou zde označeni jako "nepřátelé socialismu" a vykresleni jako vrazi. Při analýze...
|
|
|
Podniky se státní účastí a jejich role ve vytváření korupčního prostředí
Sodomka, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce se zabývá podniky se státní účastí a jejich korupčním potenciálem. V první části je charakterizováno korupčního prostředí v České republice a to v kontextu společenských, ekonomických a politických změn v devadesátých letech dvacátého století. V této části je také podrobněji vysvětlena typologie Rasmy Karklinsové, která se stala metodologickým základem práce. Druhá část práce je zaměřena na charakteristiku podniků se státní účastí a také na vnitřní a vnější kontrolní mechanismy, které by měly snižovat jejich korupční potenciál. Třetí část pak detailněji rozebírá procesy a výsledky legislativních změn v posledních letech, které byly zaměřeny na zvýšení vnější kontroly podniků se státní účastí.
|
host ::
RSS.